České značky oblečení: proč se je vyplatí nakupovat, ačkoli jsou dražší?

Jisté je, že móda ovlivňuje náš každodenní život. Paradoxně nad ní mnoho z nás příliš nepřemýšlí. Věděli jste ale, že pokud se módní průmysl nijak nezmění, už v roce 2050 bude dle současných předpokladů zodpovědný za čtvrtinu uhlíkového znečištění. Začít uvažovat jinak může přitom každý z nás právě teď. Proč se vyplatí kupovat české módní značky?

Podobnou situaci zná řada lidí z vlastní zkušenosti: Koupili jste si v řetězci tričko, ze kterého jste měli radost, neboť stálo pouze stokorunu. Stačilo však jen několik málo vyprání, aby se materiál podivně vytáhl, zkroutily se švy a objevily se žmolky.

Nízká kvalita je typickým fenoménem levné módy. Díky tomu jsme nuceni kupovat neustále nové a nové oblečení a dostáváme se do koloběhu tzv. fast fashion. Stále více lidí proto upřednostňuje naopak slow fashion, neboť toto pojetí módy je dlouhodobě udržitelné. Tito lidé tak místo levné zahraniční produkce z řetězců nakupují české oděvní značky.

Tuzemská móda je jednoznačně dražší. Vyšší cena u lokálních módních tvůrců je způsobena mnoha faktory. Dáno je to kvalitou použitých materiálů, jež je zpravidla znatelně vyšší než u módy z řetězců, ale také jejím zpracováním. Podíl ruční práce tu bývá vyšší.

Módní průmysl je na lidskou práci velice náročný. Je tak zřetelné, že pokud potřebuje obchodník ušetřit, učiní tak právě v této oblasti.

Takzvaná fast fashion, tedy levná rychloobrátková móda z řetězců, využívá pracovní sílu v rozvojových zemích. Renomované značky běžně nechávají své oblečení šít v továrnách v zemích, jako je Bangladéš, Indie nebo Čína. Dělníci zde však často mají tristní pracovní podmínky a pracují v prostředí, které je dokonce přímo toxické. Nuceni jsou dřít mnohdy až 19 hodin denně za podprůměrnou mzdu.

Smutným fenoménem, byť nutno dodat, že nejen textilního průmyslu, je dětská práce. Činnost nebezpečná, dokonce ilegální, které je však podle odhadů celosvětově podrobeno 168 milionů dětí, které tímto ztrácí adekvátní přístup ke vzdělání, a tedy v konečném důsledku k možnosti svůj sociální status změnit.

Skeptické předpovědi proto konstatují, že celý mechanismus módního průmyslu není do budoucna udržitelný, pokud spotřebitelé nezmění své nákupní chování. Tedy pokud zejména nepřestanou svým tlakem na cenu a ignorováním kvalitativních standardů tlačit výrobce k tomu, aby usilovali především o minimalizování nákladů.

Kvalitně zpracovaný oděv přitom již na pohled odpovídá zcela adekvátní péči, jež mu byla při výrobě věnována. Takovéto oblečení dobře sedí, je typické padnoucím střihem, rozhodně nemůžete očekávat křivě ušité či nezačištěné švy.

Obvykle navíc platí, že pokud značka nechává šít namísto zkušených švadlen pouhé dělníky, nemá už absolutně žádný důvod k tomu, aby jim vložila do rukou kvalitní materiály, a o to je výstupní kvalita oděvu horší.

Díky tomu, že si vyberete módu od lokálních českých značek se už nemusíte trápit s kalhotami, které nesedí v pase, košilí, která by potřebovala být o pár centimetrů větší přes prsa, případně tričkem vyrobeným z bavlny tenké tak, že už je téměř průhledná.

V měřítkách takovéto výroby je mimo to reálné vyprodukovat pouze kolekce o menším počtu kusů. To znamená znatelně větší diverzitu a originalitu. Nehrozí vám tak, že v tričku od české značky oblečení po čase potkáte několik kamarádek, sousedku a náhodnou kolemjdoucí na ulici.

Studie Dánského módního institutu přišla též se zjištěním, že textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem životního prostředí na světě.

Už samotné pěstování bavlny vyvolává fatální dopady na životní prostředí. Dochází ke změnám podnebí, ubývá pitné vody a dochází k destrukci přirozeného prostředí celé řady druhů.

Nesmíme přitom zapomenout, že se tak děje v rámci celého výrobního procesu, při přepravě a rovněž při likvidaci odpadu, který fast fashion generuje ve skutečně významném množství.

Lucy Siegle, britská novinářka, která se zabývá problematikou životního prostředí, ve své knize To Die For: Is Fashion Wearing out the World? dokonce konstatuje, že průměrný Američan si za rok koupí dokonce 68 kusů oblečení.

Pokud se módní průmysl nijak nezmění, už v roce 2050 bude dle současných předpokladů zodpovědný za čtvrtinu uhlíkového znečištění. Začít uvažovat jinak může přitom každý z nás právě teď.

Výhoda nakupování lokální módy tkví i v tom, že tímto způsobem podporujete tuzemskou ekonomiku.

V případě lokálních tvůrců a malých značek je celý výrobní proces závislý na malém týmu, případně dokonce na jediném člověku. Ten oblečení navrhne, vytvoří, začne propagovat a prodávat koncovému zákazníkovi. Celý proces se tak odehraje v tuzemsku a zdravá konkurence mezi jednotlivými subjekty napomáhá udržet funkční tržní prostředí.

Když k tomu připočítáme i skutečnost, že lokální návrháři se zpravidla uchylují k tvoření svých kolekcí z materiálů pocházejících z ekologického zemědělství, je očividné, že globalizace módy má svá nesporná úskalí a udržitelnost a příklon k lokálním produktům je cestou, jak je zvrátit.

Woox

Woox udělá radost především vyznavačům sportovního, volnočasového a ležérního oblečení. Česká módní značka má svůj domov v Jeseníkách. Značka kromě originálního oblečení proslula i zcela svébytně pojatou komunikační strategií. Marketing si značka vystavěla kolem fiktivní postavy jménem Richard Woox. Ve skutečnosti je za značkou podnikatel Daniel Arzt.

Le-Mi

Duší značky Le-Mi je Lenka Miczková, která pochází z malé vísky s poetickým názvem Hajany. Ta se nachází nedaleko Brna. Do své tvorby autorka promítla vlastní touhu po originalitě, kterou jí móda z řetězců nenabízela. Lenka Miczková se zaměřuje především na udržitelnou módu šitou z přírodních materiálů.

Wemove

Wemove patří ke značkám, které dokazují, že česká módní produkce nemusí být přemrštěně drahá. V sortimentu naleznete především sportovní a volnočasovou módu. Ostatně za značkou stojí návrhářka Lucie Králová a fitness trenérka Adéla Senetová. Oblečení této české značky sází na maximální funkčnost, praktičnost a současně na nadčasový design.

youngprimitive

Značka youngprimitive staví nejen na přírodních certifikovaných materiálech, ale také na tom, že prodává módu s názorem. Orientuje se na streetovou módu. Ta je typická především autorskými potisky. První designy se v tisku ocitly v roce 2004, přestože celá myšlenka youngprimitive je ještě o pár let starší. Jednotlivé kolekce jsou vyráběny výhradně v ČR a obsahují vždy pouze několik kusů.

SUTU

Pro zlínskou oděvní značku SUTU se udržitelnost stala leitmotivem jejího fungování. Autorky tvoří limitované upcyklované kolekce. Do nich se promítá minimalismus inspirovaný přírodou. Značku vytvořily Eliška Hejdová a Jana Kunderová. Klíčovým důvodem pro založení vlastní značky byla zejména nespokojenost s výrobou oblečení a principy fast fashion.